Březen u nás byl typicky jarním měsícem, a taky měsícem pohybu. Klasicky jsme od sebe všichni navzájem pochytali rýmu s kašlem a skoro tři týdny se léčili. Nejhůř to samozřejmě schytala nejmenší Laura, ale zvládla to statečně. Teď už snad budeme mít pokoj až do podzimu.
Kromě toho jsem s Laurou dotáhla její spaní k dokonalosti a už krásně spí celou noc, 11 až 12 hodin. Je mně jasné, že o vyspávání do oběda si můžu nechat ještě několik let zdát, ale její nerušený spánek a vstávání mezi 6 a 7 ráno mně teď bohatě stačí. Možná to bude i tím, že se objevila kouzlo pohybu – sviští nám po pokoji, plazí se (zatím jen) dozadu, ale i to se počítá. Jen tak dál Lolí! Já jsem tušila, že budeš jako starší Natálka, která se celý den nezastaví a pusu nezavře. Díky tomu se celý den nezastavím, ale taky skvěle bavím. Ale po někom ty děti být musí.
- Jedno z víkendových rán, když jsme byli všichni nastydlí.
- Krásné jarní počasí aneb byl čas na jarní nákupy!
- Natali se vždy postará o pitný režim Laury.
- Březnová léčebná kúra.
- Příkrmy jsou stále oblíbenější a oblíbenější. Snad jí to vydrží.
- Natali a náš Ali. Každý den trpí, ale každý den si to nechá líbit. Musí ji milovat.
- Hlavně že má zajíček kde spinkat. A já se opravdu nenudím.
- Chvilku klidu na přípravu večeře.
- Dvě nejkrásnější slečny na světě. A to vůbec nejsem zaujatá!
- Šatičkové dny jsou tady!
- Už vím, pro koho je ta hrací podložka. Přece pro našeho psa!
- V parku s Honzíkem.
- Au – a zub je pryč. Bohužel jsem si musela nechat vytrhnout čtyřku dole a bude čas na implantáty. Ale nebudete mně to věřit – ta čtyřka byla mléčná. Nikdy mně nevyrosly čtyřky dole a čtyřky nahoře, ale zatímco ty dole to mají už za sebou, ty nahoře se stále bez problémů drží. A bez kazů. Myslím, že v šedesáti bude zralá na zápis do Guinnesovy knihy rekordů – v šedesáti a stále s mléčnými zuby.
- Pozor – jsem mobilní a dostanu se třeba pod stůl.
- Typická Natali – na naší pravidelné projížďce.
Napsat komentář